Dědictví TESLA Lanškroun aneb v pasivních součástkách jsme aktivní

Město Lanškroun má 10 tisíc obyvatel a lanškrounský region má 22 samostatných obcí s něco více než 22 tisíc tisíci obyvatel. Tradice elektronického průmyslu se v Lanškrouně začíná psát v roce 1944, kdy do tohoto města Siemens přesunul výrobu elektrolytických kondenzátorů z Berlína, který byl díky náletům spojeneckých vojsk bez elektrického proudu. Firma TESLA Lanškroun, která zde vznikla v roce 1946, obohatila výrobu kondenzátorů o výrobu odporů, potenciometrů a feritových jader. V roce 1963 byl vyroben první tantalový kondenzátor a v roce 1990 první tantalový kondenzátor v podobě čipu SMD. V současné době reprezentuje elektronický průmysl v Lanškrouně celkem osm firem - z toho čtyři se zabývají výrobou elektronických součástech, dvě se soustředí na výrobu senzorů, další se zabývá osazováním desek plošných spojů. Najdeme zde i firmu vyrábějící upevňovací přípravky pro elektroniku a testovací centrum, které zde má tradici od doby existence československého koncernu TESLA (provozními testy zde procházely například i osciloskopy z TESLA Brno).

V průběhu setkání na Zámku v Lanškrouně se představilo celkem jedenáct společností a odborná pracoviště dvou českých technických univerzit - VUT Brno a ZČU Plzeň. Společnost AVX Czech Republic, s. r. o., je stoprocentně dceřinnou firmou vedoucího světového dodavatele pasivních součástek, americké AVX Corp., patřící do skupiny japonské společnosti Kyocera, která vlastní 70% podíl. Lanškrounský závod AVX má 2200 zaměstnanců a vyrábí tantalové a NbO kondenzátory pro hi-end aplikace ve spotřební elektronice, automobilovém průmyslu, lékařské elektronice, leteckém i kosmickém průmyslu, je také aktuálním dodavatelem pro ESA. Divize tantalových kondenzátorů, která ještě zahrnuje závody Biddeford v USA (produkty pro vojenské aplikace) a El Salvador (produkty pro spotřební elektroniku), je jedničkou mezi dodavateli tantalových kondenzátorů s 27% podílem na světovém trhu. Tantalové kondenzátory najdeme v napájecích obvodech většiny mobilních telefonů, kde je jedním z důležitých faktorů miniaturizace. Výšku kondenzátorových čipů se podařilo snížit na méně než 1 mm a objem, který kondenzátor zaujímá, se za patnáct let snížil desetinásobně. Další z významných aplikací jsou implantovatelné kardiostimulátory a defibrilátory; každoročně je jich voperováno více než půlmiliónu. Tantalové kondenzátory však najdeme i v dálkově odečitatelných elektroměrech (Smart Meters), navigátorech GPS, kartách PCMIA a dalších aplikacích, kde je třeba uchovávat energii pro vysílač.

Společnost BVT Technologies, a. s., z Brna je výrobcem senzorů a příslušenství k nim, jako jsou konektory, elektrody, katetry apod. K novým produktům patří analyzátor růstu řas, miniaturní chemický senzor s mikroreaktorem, elektrochemická buňka, lineární pumpa a miniaturní rotující disková elektroda. Firma je schopna připravovat povrchy s definovanou čistotou a strukturou nejen pro měřicí senzory, ale také pro vytváření nanostruktur.

Inovativní řešení pro aplikace v leteckém a kosmickém průmyslu i v technologiích citlivých k životnímu prostředí (Green Technologies) nabízí firma EGGO Space s. r. o., která vznikla v roce 2002 v Lanš¬krouně. Ve třech odděleních (Testhouse, Screen-Print a Recycling) zaměstnává deset pracovníků. Testovací a kalibrační oddělení je akreditováno EZÚ v Praze v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025. Oddělení dále provádí testování pro CNES/ESA podle standardů ESCC a CECC a je autorizovaným sub-kontraktorem Evropské kosmické agentury. K činnostem testovacího od¬-dělení patří také konstrukce a výroba elektronických součástek pro speciální účely měřicích zařízení testerů. Testhouse EGGO Space úzce spolupracuje s divizí tantalových kondenzátorů AVX. Oddělení sítotisku nabízí služby přesného potisku a technického značení pro široké spektrum průmyslových aplikací. Tyto služby zahrnují výrobu sít pro potisk, tisk vodivých cest a izolačních materiálů i potisk pro komerční účely. Oddělení recyklace nabízí služby regenerace a likvidace odpadních látek metodami citlivými k životnímu prostředí - čištění rozpouštědel, recyklaci organických sloučenin, čištění odpadních vod apod.

Společnost Elektronické součástky CZ, a. s., vznikla v roce 1992 z ostravského závodu TESLA Lanškroun, a navázala tak na více než šedesátiletou tradici výroby pasivních elektronických a elektromechanických součástek. Více než 60 % své výroby exportuje především na trh v Německu a dalších státech EU a také do USA. Výrobní program firmy je široký, orientuje se zejména na speciální technologie fóliových kondenzátorů. Celou jednu třetinu produkce tvoří zákaznické součástky, např. kondenzátory pro značné impulzní zatížení, vysoké kmitočty a vysoké napětí. Firma vybudovala a rozvíjí vlastní zkušební oddělení pro ověřování výjimečných parametrů kondenzátorů - velmi vysokého izolačního odporu, velmi malých vnitřních ztrát, nepatrné vlastní indukčnosti či vnitřního ekvivalentního sériového odporu, ale i mechanických a klimatických vlastností. Velkým úspěchem bylo zavedení výroby kapalinou chlazených kondenzátorů KPI300-148 pro vysokofrekvenční indukční ohřev pracujících v generátorech s výkonem 100 až 200 kVA při pracovních kmitočtech až 500 kHz. Firma vyrábí i odrušovací prvky, odporové trimry a široký sortiment typů a provedení potenciometrů včetně provedení podle specifikací zákazníka.

Firma EPCOS, s. r. o., ze Šumperka vlastněná společností TDK-EPC má 800 zaměstnanců a vyrábí termistory PTC (Positive Temperature Coefficient), magnetická jádra pro aplikace v průmyslu, telekomunikacích, automobilovém průmyslu, solárních energetických systémech i výpočetní technice.

Společnost Harlingen, s. r. o., převzala počátkem roku 2004 část výroby společnosti TESLA Lanškroun, a. s. Zaměřuje se na výrobu teplotních senzorů a sond a technologie přesných tenkovrstvých rezistorů a tenkovrstvých hybridních integrovaných obvodů, jejichž počátek se datuje již roku 1968. Součástí výrobního programu jsou rovněž odrušovací kondenzátory a filtry, ale i cívky, tlumivky a transformátory.

Pouhých 9 km od Lanškrouna najdeme dalšího výrobce pasivních prvků - společnost HaS Lanškroun, s. r. o., plně vlastněnou rodinou Karla Hrodka, ředitele a obchodního manažera firmy. Výrobní program zahrnuje odpory SMD i výkonové vinuté odpory, malé série přesných mechanických součástek (kontakty apod.), výrobní přípravky (např. pro formování drátových vývodů), stroje a přístroje pro výrobu a měření elektronických součástek. HaS Lanškroun nabízí rovněž služby formování vývodů a páskování součástek (SMD i s vývody na plastové i papírové pásky), a dále vakuové naprašování kovů (na plast i keramiku). Většina produkce firmy je exportována nebo dodávána mezinárodním společnostem působícím v České republice.

Cíl „redefinovat citlivost" si stanovila další česká rodinná společnost - LAAR, a. s. (Lešikar Sensors), z Tábora. Firma s deseti zaměstnanci nabízí vyspělá a pokročilá řešení v oblasti snímání a regulace. V její nabídce najdeme řady snímačů otáček a polohy, snímače tlaku a teploty, řídicí elektroniku i inteligentní programovatelné moduly. Snímač Lešikar však může mít i formu licencované technologie nebo aplikace vhodné konstrukční platformy. V roce 2006 založila firma svoji pobočku ve Švédsku. Zákazníky LAAR, a. s., jsou firmy jako IVECO, BAE Systems, Honeywell, Bosch i české průmyslové závody zabývající se výrobou nákladních vozů a autobusů - Tatra, Avia, Praga, SOR. Firma má certifikáty ISO 9001, ISO 14001 (SGS Swiss) a bezpečností prověrku NATO (2007).

Opět v Lanškrouně má sídlo společnost LUX-IDent, s. r. o., která zde zaměstnává 82 pracovníků a vyrábí transpondéry RFID pro vf pásmo 13,56 MHz a nf pásma 125 a 134,2 kHz. Transpondéry najdou uplatnění v oblasti zabezpečení přístupu a bezpečnosti, identifikace zvířat a v průmyslu a logistice. Společnost byla založena v roce 2002 a dnes je předním výrobcem v oboru RFID ve střední a východní Evropě. Díky strojům, které si firma sama navrhla a zkonstruovala, je výroba RFID inlejí s technologií vinutých cívek velmi flexibilní. Obrat společnosti LUX-IDent dosáhl v minulém roce 7 miliónů EUR.

Jeden ze dvou svých evropských výrobních závodů má v Lanškrouně firma Schott, která již od roku 1941 nabízí technologie hermetického pouzdření elektronických systémů. Celkem má po světě 1500 zaměstnanců, z toho přibližně 500 v závodu v Lanškrouně, který byl založen v roce 1993. K dispozici jsou technologie GTMS (Glass-To-Metal Sealing), LTCC (Low Temperature Cofired Ceramics) i HTCC (Low High Temperature Cofired Ceramics). Zákazník se může na vývoji individuálních řešení pouzdření podílet, je možné vyrábět i malé série. Schott v Lanškrouně mimo jiné vyrábí pouzdra roznětek airbagů a senzorová pouzdra. Výzkumné a vývojové centrum pouzdření pro letecké a kosmické aplikace je v Německu, kde je druhý největší evropský výrobní závod.

Dceřinnou společností Vishay Europe je výrobní závod Vishay Electronic, spol. s r. o., v Přeštitích, jeden z pěti v České republice (další najdeme v Blatné, Prachaticích, Volarech a Dolním Rychnově u Sokolova). Závod má 1640 zaměstnanců a vyrábí tenkovrstvé i vinuté odpory, keramické kondenzátory, transduktory a magnetické prvky pro aplikace v průmyslu, výpočetní technice, automobilovém průmyslu, telekomunikacích, v napájecích zdrojích, spotřební elektronice, vojenské a letecké technice i přístrojích pro zdravotnictví. Součástky firmy Vishay, kterou v roce 1962 založil Dr. Felix Zandman, používají dnes prakticky všichni významnější výrobci elektroniky na celém světě.

Katedra fyziky Fakulty elektroniky a elektronických komunikací VUT Brno prezentovala na semináři projekt České laboratoře pro výzkum šumu (Czech Noise Research Laboratory). Katedra fyziky se studiem fluktuačních jevů v polovodičových materiálech zabývá již od roku 1970. V letech 1994 až 1995 se účastnila evropského grantu COPERNICUS s názvem „Šum jako diagnostický nástroj pro zdokonalení spolehlivosti mikroelektronických součástek." Česká laboratoř pro výzkum šumu pak vznikla v roce 1996 jako součást evropského projektu PECO-ELEN (European Laboratory for Electronic Noise). V roce 2003 zorganizovala katedra seminář NATO zabývající se pokročilými experimentálními metodami výzkumu šumu v nanoelektronických součástkách.
Elektronický šum je účinným nástrojem pro nedestruktivní vyhodnocení kvality a spolehlivosti elektronických součástek. Nízkofrekvenční šum citlivě odráží materiálovou strukturu a strukturální defekty. Indikátory kvality šumu umožňují vyhodnotit technologickou kvalitu a spolehlivost. Česká laboratoř pro výzkum šumu má dlouholeté zkušenosti s testováním pasivních elektronických součástek, a to:
- tenkovrstvých i tlustovrstvých odporů z TESLA Jablonné, TESLA Blatná, HaS Lanškroun a Hypott (Slovinsko),
- fóliových, tantalových a NbO kondenzátorů a vícevrstvých keramických kondenzátorů MLCC z TESLA Lanškroun, AVX Lanškroun, AVX Uherské Hradiště.

Fakulta elektroniky a elektronických komunikací brněnského VUT dále představila výzkumné a vývojové centrum SIX - Centrum pro senzorové informační a komunikační systémy, zabývající se aplikacemi elektrochemických senzorů a biosenzorů pro monitorování v oblasti lékařské péče a životního prostředí. K hlavním oblastem výzkumu centra patří:
- metody utváření uspořádaných nanostruktur,
- metody elektrochemické detekce virů,
- (elektro)chemické senzory pro analýzu prostředí,
- nanotečky se specifickou afinitou k žádaným molekulám,
- kvantové tečky pro zobrazování v medicíně,
- magnetické nanočástice pro separační techniky.

V oblasti senzorických systémů se zájem centra SIX soustředí na senzory s nanostrukturami, senzory toxických látek, polovodičové (nano)senzory plynů a na čipy pro konvertování a zpracování signálů.

Hlavní aktivity a diagnostické možnosti Katedry technologií a měření, a zejména nový projekt Regionálního inovačního centra elektrotechniky, představila i Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni. K hlavním aktivitám katedry patří analýza fyzikálních a chemických jevů v materiálech, návrh a optimalizace elektronických systémů, diagnostika materiálů, elektronických a elektrických systémů a testování spolehlivosti součástek a materiálů v reálných provozních podmínkách. K diagnostickým nástrojům patří mikroskopie (konfokální, laserová, fluorescenční a AFM), strukturální analýza (DMA, DTA atd.), měření elektrických, klimatických a mechanických vlastností, testování kvality pájení a měření kontaminace ionty.
Regionální inovační centrum elektrotechniky je nový projekt z programu ESF „Výzkum a vývoj pro inovace" a zahrnuje novou budovu a zařízení v hodnotě 30 miliónů EUR. Výzkum a vývoj v oblasti diagnostiky materiálů a technologií patří k významným aktivitám nově budovaného centra.

Setkání v Lanškrouně bylo nepochybně povznášející. Jak řekl jeho hlavní organizátor, Ing. Tomáš Zedníček Ph.D., ředitel oddělení technického marketingu AVX Czech Republic, na závěr akce: „Bylo příjemné zjistit, že každý ze zúčastněných zástupců firem si nosí kousek Lanškrouna sebou. Výrobky, které prošly rukama lidí, kteří se zde setkali, nám usnadňují život, baví nás, usnadňují komunikaci a práci, och¬raňují naše životy, najdeme je v kardio¬stimulátoru, airbagu, slouží jako senzory v automobilu, překračují dokonce hranice atmosféry naší Země. Bylo by zajímavé zjistit, kolik procent lidské populace má u sebe výrobek či se s ním denně setkává, který se alespoň na chvíli „ohřál" v Lanškrouně, městě s deseti tisíci obyvatel. Podle mého odhadu založeného na podílech na trhu to může být cca 30 až 50 % lidí žijících v civilizovaném světě." Podtrhl i význam akce pro Českou republiku: „To důležité a jasně definované je, že ESA v této fázi vidí rozšíření základny pasivních součástek jako svoji prioritu. Francouzské Centre National d'Études Spatiales (CNES) má ve spolupráci s ESA za úkol připravit přehled technologií pasivních součástek a jejich vývoje v budoucnosti." A to je perspektiva pro Lanškroun.

Historii výroby pasivních elektronických součástek v Československu (později v ČR) a přínos několika generací špičkových odborníků shrnuje výjimečná publikace s názvem TESLA Lanškroun 1946-1989, která se nám dostala do rukou zásluhou pana Karla Hrodka, dnes ředitele HaS Lanškroun a jednoho z členů redakční rady této knihy. V roce 2007 jí vydalo Městské muzeum Lanškroun a redakční rada spolu s autorem Ing. Jiřím Kohoutem, který v TESLA Lanškroun pracoval od roku 1962 a od roku 1975 byl vedoucím oddělení Dokumentace a propagace, shromáždila na 532 stranách nejen vzpomínky více než 120 pamětníků. Najdeme zde také závěrečný dodatek s příznačným titulem „Dědictví TESLY". A bez tohoto dědictví by nemohl vzniknout ani náš článek.

Text: Petr Beneš
Zdroj: Sdělovací Technika

zpět na hlavní stránku